|
| |
|
| |
|
|
Možnosti výsadby prostokořenného sadebního materiálu v zimním období
Vacková, Jana
Cílem práce je vyhodnotit možnosti výsadby prostokořenného sadebního materiálu v zimním období. Z tohoto důvodu byly na výzkumné ploše provedeny dvě výsadby, zimní (7. až 8. února 2018) a jarní (11. až 12. dubna 2018). Při obou výsadbách byl použit stejný výsadbový materiál. Vysazeny byly dva druhy dřevin a to smrk ztepilý a buk lesní, každý ve variantě prostokořenné a krytokořenné. V roce po výsadbě byla realizována dvě měření. Kontrolní v červnu a finální na konci vegetace. Při finálním měření bylo změřeno 100 jedinců od každé varianty. U každého jedince byly měřeny následující parametry a znaky: výška nadzemní části v době výsadby a v době měření, průměr kořenového krčku, délka a šířka asimilačního aparátu, zbarvení asimilačního aparátu, druh poškození, tvar kmene a ztráty. Výsledky ukázaly, že u prostokořenného smrku je podstatně lepší realizovat výsadbu na jaře než v zimě. U prostokořenného buku je tomu naopak. Zimní výsadba prostokořenného buku vykazuje lepší výsledky. Dále bylo jednoznačně prokázáno, že krytokořenný sadební materiál dosáhl mnohem lepších výsledků při zimní výsadbě.
|
|
|
Zpracování strategického scénáře vývoje zásob a těžeb buku na ŠLP "Masarykův les" Křtiny s výhledem na 30 let
Mašek, Michal
Cílem práce bylo na podkladu dat posledních dvou lesních hospodářských plánů navrhnout optimální strategii těžeb buku pro omezení prudkých těžebních výkyvů v budoucnosti a to na majetku ŠLP Masarykův les Křtiny. Bylo popsáno rozložení ploch do věkových stupňů a porovnání jejich stavu za poslední dvě decennia. Pro výpočet návrhu těžeb byly zvoleny dvě varianty (scénáře). Srovnání pak proběhlo mezi těmito dvěma variantami a z hlediska těžební vyrovnanosti by se daly použít obě. Z hlediska ekonomického přínosu by však byla výhodnější varianta druhá.
|
|
|
Přirozená obnova buku v těsné blízkosti zlínské aglomerace
Vyoral, Martin
Práce vyhodnocuje problémy s přirozenou obnovou, vzešlé z problematiky těsné návaznosti lesních porostů na velké aglomerace. Kvantifikuje plochy poškozené rekreačním zatížením lokality a hledá přiměřený soulad produkční a rekreační funkce lesa. Poškození ploch v transektech dosahovalo průměrné hodnoty 38 %. Cílem této práce bylo zaměřit se na přirozenou obnovu buku v lokalitě Lesní čtvrť, kde se nachází vybudovaný turisticko-naučně-rekreační areál Lazy, který má zásadní vliv na lesnické hospodaření v dané lokalitě. V otázce odpovědnosti za škody na zdraví i majetku na vybudovaných stavbách (stezka, altány, prolézačky), byl advokátní kanceláři zadán posudek, který vyvrací informace z informačních tabulí, že vstup do lesa je na vlastní nebezpečí. V otázce bezpečnosti byl také vypracován dotazník, jehož vyhodnocení shledává značné neznalosti respondentů v otázce bezpečnostních pravidel při pobytu v lesích. Rizika spojená s pohybem lesní mechanizace špatně vyhodnotilo 58% respondentů.
|
|
| |
|
|
Fenologická sledování u buku lesního (Fagus sylvatica L.) s ohledem na výškový gradient porostů
Popelková, Markéta
V této práci je zpracováno pozorování fenologických fází u buku lesního (Fagus sylvatica L.) na dvou lokalitách lišících se nadmořskou výškou porostů. První sledovaná výzkumná plocha se nachází na ŠLP ML Křtiny, revír Bílovice nad Svitavou s nadmořskou výškou 320 m n. m., která byla založena v roce 2011. Druhá výzkumná plocha náleží Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně Rájec -- Němčice s nadmořskou výškou 625 m n. m., na této ploše je pozorování smíšeného porostu prováděno od roku 2004. U vybrané dřeviny byly zhodnoceny nástupy a trvání jednotlivých fenologických fází v návaznosti na teploty vzduchu daného roku ve sledovaných porostech.
|
|
|
Limity a možnosti přirozené obnovy buku lesního na LHC Kolowratské lesy
Zahradník, Tomáš
Cílem práce bylo zhodnotit možnosti přirozené obnovy buku lesního a její využití na LHC Kolowratské lesy. Plochy pro ověřování byly vybírány na základě souboru lesních typů a podle dalších charakteristik jako jsou například rozdílné expozice, nadmořská výška a zakmenění porostů. Práce je založena na metodě hodnocení transektu v lesních porostech. U každého stromu na transektu byla měřena výška, poslední přírůst terminálu, tloušťka kořenového krčku, tvar a výšku nasazení koruny, počet bočních větví a jejich průměr, poškození zvěří a ostatní poškození. Jednotlivé porovnávané varianty byly statisticky vyhodnoceny. Z výsledků bakalářské práce vyplývá, že úspěšná přirozená obnova buku je ve všech podmínkách zvolené oblasti možná. Z biologického a ekologického hlediska je to vhodný způsob pro obnovu lesních porostů na daných stanovištích.
|
|
|
Analýza tvorby dřeva buku lesního (Fagus sylvatica L.) na buněčné úrovni na výzkumné ploše Rájec - Holíkov
Porvalík, Radim
Náplní této diplomové práce je analýza tvorby dřeva buku lesního (Fagus sylvatica L.) na buněčné úrovni, tedy xylogeneze na výzkumné ploše Rájec – Holíkov, která se nachází v Drahanské vrchovině. Konkrétně byla tato studie zaměřena na činnost buněk v kambiální zóně a diferenciaci nového letokruhu v jednotlivých dnech (DOY) v průběhu vegetačních období 2016 ve srovnáním s rokem 2015, kdy byly pomocí nástroje Trephor odebírány pravidelně jedno týdně vzorky, tzv. mikrovývrty. Z těch byly vytvořeny trvalé mikroskopické preparáty, které byly následně zkoumány. Aktivita buněk v kambiální zóně byla v letech 2015 i 2016 zahájena poslední týden v dubnu při teplotě 8,3 °C. Zóna tvorby sekundární buněčné stěny (SW) a postupná lignifikace buněk byla patrná dva týdny po začátku postkambiálního růstu až do konce srpna. Po aplikaci Gompertzovy funkce trval v roce 2015 vznik nového letokruhu průměrně 91 dní a jeho velikost byla 1252,7 μm. Rok 2016 byl podobný, velikost činila 1229,2 μm. Průměrná doba vzniku nového letokruhu byla vyšší, a to 117 dní.
|
|
|
Zhodnocení fyziologického stavu buku lesního ve výsadbách na lokalitách napříč gradientem jeho stanovištní ekologické valence
Palouš, Daniel ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Tomášková, Ivana (oponent)
Buk lesní (Fagus sylvatica L.) je jednou z dominantních dřevin Evropy, kde představuje klíčový druh pro fungování lesních ekosystémů. Probíhající změna klimatu s sebou přináší podmínky, které budou na mnoha místech současného rozšíření buku lesního představovat nepříznivý stres. S ohledem na současný kritický stav lesů v ČR i v dalších evropských zemích je o to naléhavější jejich stav sledovat. Na to jsou potřeba nástroje umožňující včas zachytit zhoršující se fyziologický stav porostů. Takové nástroje mohou být indikátory fyziologického stavu. V předkládané práci je hodnocena použitelnost a citlivost vybraných indikátorů fyziologického stavu na gradient podmínek (teplota, srážky, relativní vlhkost vzduchu) v rámci ekologické valence buku lesního. V období vrcholu jedné vegetační sezóny byly sledovány čtyři porosty buku lesního, jež na základě souborů lesních typů představovaly gradient suboptimálních až optimálních podmínek. Byl sledován porost představující stanovištní a mikroklimatické optimum (Kocanda); porost limitovaný dostupností vody (Hradecko) na spodním okraji vertikálního gradientu rozšíření; porost limitovaný nízkou teplotou vzduchu (Deštné) na horním okraji vertikálního gradientu rozšíření; a porost na stanovištním optimu, ale (pro buk lesní, jako stinnou klimaxovou dřevinu) s...
|
host ::
RSS.